Historie Restaurace U Pinkasů

Píše se rok 1843. Pan Jakub Pinkas, krejčí šijící mj. kněžská roucha pro františkánský klášter, se doslýchá o novém pivu, které právě začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Dohodne se se svým přítelem formanem Martinem Salzmannem a ten mu přiváží 8. 4. 1843 dvě vědra toho nového plzeňského piva.

Čím to, že je pivo tak odlišné od těch do té doby vyráběných piv? Je vyráběno novou metodou – a to metodou spodního kvašení, která dává pivu zcela nový charakter i vzhled. Jakub Pinkas byl krásou a zajímavostí nového plzeňského piva tak okouzlen, že jej dal ochutnat svým přátelům z řad ctihodných Pražanů a též všem fiakristům, jejichž štafl se nacházel na dnešním Jungmannově náměstí. A jelikož ti byli všichni okouzleni stejně jako Pinkas a chtěli spolu s dalšími a dalšími ochutnávat znovu a znovu, pověsil záhy Jakub Pinkas krejčovskou živnost na hřebík, stal se hostinským a založil tak tradici nejslavnější staročeské hospody U Pinkasů.

Díky své jedinečnosti, kvalitě piva i způsobu jeho podávání se hospoda U Pinkasů stala téměř okamžitě centrem společenského i politického dění.

Zájemců o kvalitní plzeňské pivo přicházelo k Pinkasům stále více, takže původní prostory pivnice začínaly být nedostačující. V roce 1876 tedy Pinkasovi zakoupili ještě sousední dům čp. 756, sice rovněž s klasicistní fasádou, která však kryje stavbu starší. Rozlehlé gotické sklepy tohoto domu sahají až po areál někdejšího karmelitánského konventu a nad nimi stojí zdivo z barokní přestavby s dochovaným renesančním portálem do ulice.

Od roku 1882 - 83 působila v restauraci rodina Brabcova a restaurace až do znárodnění nesla jméno „Brabcova plzeňská restaurace U Pinkasů“. Pan Brabec byl uznávaným hostinským. Dlouho byl jedním z nejstarších členů Ústřední jednoty československého hostinství „Hostimil“, kde působil více jak 50 let.

K návštěvníkům pivnice patřila řada známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let najdeme na prvním místě podpis papežského preláta Barnabáše. Dále jsou zde z roku 1935 autogramy herců Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Josefa Grusse, Ludvíka Veverky, spisovatele Františka Langra. Nezapomenutelné věty zapsali i pánové Voskovec a Werich i jejich druh, Jaroslav Ježek. Z novodobější historie musíme vzpomenout na spisovatele Bohumila Hrabala, který zde byl více než pravidelný host. Setkával se zde s přáteli a předával jim své samizdaty.

Nad oroseným půllitrem piva se toho v naší zemi napovídalo už hodně. Veselé příhody, vzpomínání na zlaté časy  nebo vážné debaty společenského i národního významu. A právě restaurace U Pinkasů se již v druhé polovině 19. století stala střediskem českého vlastenectví, kde se věhlasní politici i jiní velikáni našich dějin František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger, Josef Jungmann, T.G. Masaryk, Jan Masaryk a mnozí další.

Po roce 1989 uplatnili dědicové posledního majitele Františka Brabce své restituční nároky. Ti koncem roku 1991 restauraci U Pinkasů po úpravách opět otevřeli a provozovali ji až do poloviny roku 2001, kdy celý objekt odkoupila společnost Adria-Neptun spol. s r.o. Jejím podnikatelským záměrem je navázat na slavnou historii čepování plzeňského piva U Pinkasů a vytvořit zde příjemné prostředí pro všechny, kdo mají rádi dobré pivo a klasickou českou gastronomii.

Pilsner Urquell se tu tedy bude čepovat už třetí století a výtoč jistě naváže na objemy dosahované před rekonstrukcí. Jak prameny uvádějí, za rok zde hosté vypili kolem šesti tisíc hektolitrů. To je tolik, jako ve známém pivovaru U Fleků, který má ale pětkrát více míst pro hosty. Důvod takového odbytu byl prostý. Někdo přišel k Pinkasům na jedno či dvě, ale rekordmani počítali své denní dávky na desítky půllitrů. Rekord pivnice činí přes sto půllitrů ze jediný den.